Cesta do hlubin duše, aneb o stylovém sebepoznání

Babííí … Zlodějii! Babííí ... Letím do koupelny. Nepředpokládám sice vanu plnou zlodějů, ale jako správná babi reaguji na vnoučkovo volání. Fili, co se děje. Kde jsou Ti zloději? Ukáže na pruhované triko, co se válí u pračky na hromadě špinavého oblečení.

Moje Triko. Šité na míru. V Salonu Briš! Znalci ví. Abyste se stala zákaznicí krejčovského salonu Briš, musíte mít určitý … jak to říct. Fištrón. Zkrátka pochopit určitá pravidla. Když pochopíte a přijmete, spolupráce může začít.

Já pochopila, přijala, a tak se v mém šatníku ocitlo rovnou několik stylových kousků. Pruhované triko a la Paris je jedním z nich. Opravdu se vydařilo. Široké pruhy střídají bílou a černou. Vodorovně! Nepotřebuji zužovat. Teď ještě ne. I lodičkový výstřih rozšiřuje linii mých úzkých ramen, z kterých kouká můj labutí krk.

Babi, taková trika nosí zloději! Přece ve vězení. Koukne na mě tříletý vnouček a čeká odpověď.

No ano.

Popravdě? Souhlas ve mně vyvolává otázky.

Jsou pruhy opravdu jen symbolem vězňů, zlodějů a padouchů?

Zahajuji ChatGP s umělou inteligencí. No ano. Obzvlášť v historických filmech a pohádkách pro děti. Pruhy rovná se zloděj!

V 19.století vězni opravdu nosili pruhované uniformy. Aby se odlišili od ostatních. Ne vybraným vkusem, ale nálepkou ponížení za své nedobré činy. Při pokusu o útěk je navíc každý okamžitě poznal.

Pruhovaná trika v 19. století nosili i francouzští námořníci. Opět pro snadnou identifikaci, kdo na lodi patří k posádce a kdo je pasažér. A také pro lepší viditelnost námořníka, tentokrát ne při útěku z vězení, ale při rozbouřeném moři.

Ale v 19. století se zrodila i budoucí legendární návrhářka Coco Chanel. Ta pruhy ve 20. století dostala do módy.

Znáte To. Možná Ne. Pokud jste muž Určitě Ne. Stojíte před šatní skříní a nemáte co na sebe. Tématem se stává Jak najít svůj styl (nejen) v oblékání a k tomu mně dopomáhej Bůh. Možná bude stačit Blanka Winter? Potvrdit objednávku a je to. Moje první konzultace ohledně stylu dostává tvar, přesněji datum a místo.

Stojím u schodů a dveří starobylého domu v Tuchlovicích. Miluji starobylé domy. Píšu o tom v článku O domech a lidech. Dědictví po dědečkovi, prvorepublikovém řezníkovi, dovídám se.

Servis s kávou, džbán vody, sušené ovoce, štendry plné hadříků, látek, kabelčiček, .... neobvyklé místo pro mě. Začínám se cítit jako Adina Mandlová v prvorepublikovém salonu Hanny Podolské. Jen si zapálit. Cigaretu s dlouhou špičkou.

Individuální stylové sebepoznání … tak se služba jmenuje. Překvapivě nezačínáme přikládáním barevných šátků, ale dialogem nad učebnicemi. Poradkyně Blanka doslova odkrývá karty. Vysvětluje, jak poznám, které barvy rozzáří pleť a proč. Jak poznám typy postav, jaké křivky potřebují a proč. Jak pracovat se strukturami látek. Čas utíká a zazvoní zvonec. Doslova. Systematičnost Blanky. Už na začátku natahuje budík na tři hodiny. Zaplaceny mám čtyři. Přesně pro to, aby hodina po zazvonění dala všemu rám a shrnutí.

Šokující rada na závěr! Věta, která vše předtím řečené změní. Popře a zároveň potvrdí.

Odcházím. Plna dojmů, myšlenek a děkovných slov pějících samou chválu. Odcházím … bez placení. Euforie naplnila mou mysl. "Šťastnou cestu," loučí se Blanka.

Za necelou půlhodinku parkuji opět před jejím starobylým domem. Blanka otevírá okno a směje se. To jsi nemusela. Dořešily bychom on-line. To nemám strach. Podávám jí dohodnutou hotovost. Evidentně nejsem první, co odešla bez placení.

Blanka mi změnila svět. Když jsem ji uviděla v okně … v okně kuchyně a v sexy košilce … sexy košilce s krajkou, ještě jsem netušila jak moc.

Tak a teď to nejdůležitější. Nad všemi těmi módními pravidly je jedno, které je nadřazeno všemu. A to je Osobnost. Ano, Blanka řekla Osobnost. Moje. Tvoje. Všech a individuálně každého zvlášť. Tvůj osobitý styl určí jedině Tvoje osobnost. Tvůj charakter. Povahové rysy. Geny. Životní zkušenosti. Momenty, v kterých se nacházíš na cestě životem.

Možná budete souhlasit. Možná Ne. Hledání stylu není nic povrchního. Můžete se dostat do pořádných hlubin. Hlubin Duše.

Babi, čí je to triko? Ty jsi byla ve vězení? Fili, to není zloděj, to je PAŘÍŽ!

Jednou si tam spolu zajedeme.

Jak se vyspinkáme? Ne, až budeš velký.

Próoč? Až budeš pít kávičky jako babi.

Próoč? Sedneme si do kavárny na Avenue des Champs-Élysées a budeme pozorovat.

A co budeme pozorovat? Francouzky.

Próoč?

Monika, vaše Blíženkyně pro Relax & Karel pes, váš terapeut

PS: Pokud máte chuť zažít stylové sebepoznání by Blanka Winter, zde je odkaz www.blankawinterova.cz